Pozemek z katastru: co prozradí a co ne
Pásek umí k nemovitosti dotáhnout parcelu přímo z katastru ČÚZK. Veřejná data ale mají své hranice — a je férové je znát.
Dům nestojí ve vzduchu — stojí na pozemku. A ten je v Česku skvěle zmapovaný: katastr nemovitostí (ČÚZK) má hranice parcel, jejich čísla a výměry veřejně dostupné. Pásek se na ně umí napojit.
Jak to funguje
Parcelu najdete dvěma způsoby: necháte appku použít GPS (jste na místě a chcete „tuhle, pod nohama"), nebo zadáte číslo parcely a katastrální území. Pásek pak z veřejné služby ČÚZK stáhne obrys pozemku a vykreslí ho do situačního plánu pod vaše budovy. Výměru rovnou předvyplní — vy ji můžete přepsat, ruční hodnota má vždy přednost.
Sousední parcely vám nabídne jako návrhy na jeden ťuk. „Soused" tu znamená prostorovou blízkost — parcelu hned vedle — ne pozemek stejného majitele.
Kde jsou hranice veřejných dat
A teď to férové. Z otevřených dat katastru se dá spolehlivě vyčíst číslo parcely, výměra, katastrální území a obrys. Co v nich ale není:
- Vlastník. Jméno majitele je dostupné jen přes autorizovaný Dálkový přístup nebo Nahlížení do KN, ne v otevřených datech. Pásek proto nedokáže spojit parcely téhož vlastníka — a ani to nepředstírá.
- Druh pozemku. Jestli je parcela zahrada, nebo zastavěná plocha, z veřejné vrstvy spolehlivě nepoznáme. Proto zastavěnou plochu ani počet budov z katastru nedoplňujeme.
Podklad, ne vytyčení
Tohle je zásadní a opakujeme to rádi: katastrální mapa je orientační podklad. Ukazuje, kde zhruba hranice vede — ne kam přesně zatlouct kolík.
Vytyčení hranic pozemku smí provést jen úředně oprávněný geodet. Pásek vám pomůže se zorientovat, hranici v terénu nenahrazuje.
Příště: kam se všechna ta naskenovaná a doměřená data vlastně ukládají. Odpověď je překvapivě staromódní — k vám.